Vzdělávacím procesem musí projít každý z nás. Potýkáme se s ním již od útlého věku, kdy nastupuje do předškolní přípravy ve školkách. Těch je dnes na výběr celá řada. Můžeme volit mezi standartními, které jsou podporovány státním vzdělávacím systémem nebo zvolit ty soukromé. Jejich cena je mnohonásobně dražší, ale také přístupy ke vzdělávání jsou absolutně odlišné. Je jasné, že čím je cena školného dražší tím je i kvalita služeb věnované vašim dětem vyšší.
Mezi nejznámější alternativní školky patří lesní školka nebo školka montesori. Ty jsou však vzájemně velice odlišné. Zatímco lesní škola dbá na seznamování dětí s přírodou a jejich velice blízkého kontaktu s ní tak druhý typ školky je zaměřen spíše na individuální přístup k dětem a rozvíjení oblastí, které jsou silné a uplatnitelné v budoucnu.
Tyto školky nám nabízejí naprosto nový přístup ke vzdělávání jedince a také se snaží tvořit silné a nezávislé osobnosti, které nejsou narušené standartním vzděláváním. Problémem klasických školek je unifikace, která používá stejný metr na všechny děti. To je do určité míry chyba, protože jsme každý odlišný a každý máme jiné potřeby a tužby.
Oproti tomu to dodává dětem určitou výhodu a připravuje je to na budoucí problémy v životě. Lidé se pak snáz socializují a lépe vypořádávají s problémy, které se týkají sociální interakce. Naproti tomu alternativní vzdělávací systémy se věnují spíše individualitě, která je sice prospěšná pro rozvoj intelektu, ale do určité míry brání v simulaci prostředí, kde si musí každý vydobýt své místo ve společnosti.
Tento trend najdeme již i u základních a středních škol, kde je vysokoškolský model nastaven také. Otázkou zůstává, zda jsou malé děti schopné samy rozpoznat, které oblasti se chtějí a měly by se věnovat. Pokud opravdu nepotřebují určité osnovy a směr, kterým se mají vydat. Předchozí vzdělávací systém byl takto nastaven, jsme však již v jiné době, která nám připravuje nové výzvy a nové zkoušky.
