Pokud jste někdy hráli online anebo máte dceru či syna, kteří hrají online, můžete občas slyšet buďto samou slávu a radost anebo pořádný vztek a pláč. Zvláště pokud jsou děti menší a neumí se ještě tak trochu ovládat, či špatně snášejí prohru. Největší nerváci jsou však ti, kteří jsou navěky zvětšeni, ať už zvukovým záznamem nebo klidně i videem, a že na internetu můžete najít kupu zábavných videí, nejen z domova, ale i z mezinárodních soutěží a šampionátů.
Vzbuzují online hry v lidech agresi?
To je velmi zajímavá otázka, neboť každý vám odpoví jinak dle jejich přístupu k počítačovým hrám. Objektivně můžeme říci, že nebyla nalezena žádná spojitost mezi agresivitou, která by však v jedinci nebyla dříve, a hraním her. Samozřejmě, při prohře či výhře prožíváme řadu emocí, i když je to pouze počítačová hra. Stejně jako v přátelském souboji v tenise občas švihnete raketou o zem, když se vám pořádně nedaří – podobné je to i s hraním her. Neustále se jedná o lidskou aktivitu, která je holt provázena i návaly emocí. Pokud ale někteří spojují například americké střílení škol s hraním her, jsou na velkém omylu a je vidět, že o tom tak moc neví, neboť spousta těchto „schoolshooters“ byla již předtím psychicky labilní kvůli časté šikaně nebo špatnému rodinnému zázemí.
Jsou projevy vzteku vystupňované hraním na internetu
Jediný vztek, který jedinec prožívá, je opět na sebe a často se hraní her „offline“ může jevit jako mnohem horší než online. Samozřejmě, na internetu je spousta těch, kteří si také do vzteklého rádi rýpnou a šťouchnou, ale že by to přímo umocňovalo vztek nebo snad agresi, to už vůbec ne. Některé výzkumy ovšem tvrdí, že je tu silná spojitost agresivity a hraní her, žádný však nebyl úspěšný v prokázání svých tezí.
Hry, ať už počítačové, na internetu nebo i sporty v realitě, ty všechny v nás probouzejí emoce a v časech výhry a prohry dokážou vynést na povrch naše nejhorší stránky. Samozřejmě, že se nám to nelíbí, ale to překonáme jedině sebereflexí a ovládáním sebe sama, nikoliv zákazem.
